|
|
Russia's "Foreign Agent" Law: the Implications for Non-state Media and Journalists
Repenko, Veronika ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá aplikaci legislativy Ruska o "cizích agentech" na nevládní mediální organizace a novináře během poslední dekády. Zákon byl přijat a několikrát rozšířen v průběhu trvalého zpřísnění politiky Kremlu vůči zahraničním zemím a vnitřní opozici. Cíle této práce jsou (1) zjistit, jak označení "cizí agent" ovlivňuje profesionální autonomii novinářů a mediálních společností, a (2) jak tyto subjekty transformují své pracovní postupy, aby mohly nadále pracovat pod tlakem tohoto označení. K provedení výzkumu byla zvolena metoda polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. S integrací důkazů z přehledu literatury, mediálních zdrojů a odpovědí respondentů tato studie ukazuje, že legislativa o "cizích agentech" je Kremlu využívána jako sofistikovaný nástroj kontroly nad těmi, kteří jsou považováni za "nežádoucí" nebo nebezpeční. Mediální společnosti a novináři označení jako "cizí agenti" čelí finančním obtížím, problémům při získávání informací od zpravodajských zdrojů a dalším obtížím. Musí splňovat vyčerpávající požadavky zákona, fungovat pod hrozbou pokut a trestních obvinění, emigrovat nebo jednoduše zavřít. Celkově respondenti popisují legislativu o "cizích agencích" jako diskriminační. Nicméně práce ukazuje, že se zdají dělat maximum pro to, aby mohli nadále pracovat nezávisle i v této...
|
|
|
Mediální obraz života a díla Jaroslava Seiferta v 70. a 80.letech 20. století
Mazanec, Pavel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje československému literátovi a laureátovi Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1984 Jaroslavu Seifertovi. Úvodní kapitoly nejprve představují stručnou historii a vlastnický background vybraných periodik, která jsou následně užita jako zdroje žurnalistických textů. Další části také popisují historický a společenský kontext vymezeného období 70. a 80. let v normalizačním Československu. Následně tato práce přibližuje život Jaroslava Seiferta se zvláštním důrazem na jeho pozdější fázi po roce 1968. Právě v těchto kapitolách jsou hojně využívány texty dříve představených periodik jako Rudé právo, Tvorba, Vokno, Západ, The New York Times a Le Monde. Skrze vzpomínkové i akademické texty či analýzu textů žurnalistických se tak představuje nejen slavný nobelista, ale také různé ideologické a politické tlaky, které s sebou zmíněné období přinášelo.
|
|
|
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
|
|
| |
|
|
Decentralizovaná aplikace pro Question/Answer sekci využívající blockchain
Čuhanič, Jakub ; Očenášek, Pavel (oponent) ; Homoliak, Ivan (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na vytvoření decentralizované mobilní aplikace, která nabízí Q&A sekci. Problém transparentnosti procesu dotazování v Q&A sekcích, cenzury otázek a spamu je vyřešen pomocí technologie blockchainu a jeho napojení na systém pro správu identit. Výsledné decentralizované aplikace jsou řešením na všechny tyto problémy. Jejich využití může být kdekoliv, kde je potřeba Q&A prostor, především ve veřejnoprávních médiích nebo na internetu. Díky všem vlastnostem aplikací vyplývajících z blockchainu by se mělo dosáhnout stavu, ve kterém nebudou moci moderátoři relací manipulovat ani cenzurovat uživatele a jejich otázky.
|
|
|
Státem řízená kultura: Československá divadla v době normalizace
Volfová, Viktorie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Státem řízená kultura Československá divadla v době normalizace Anotace Tato diplomová práce podává ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. Cílem je představit fungování československých divadel pod ideologickým dohledem vládnoucí strany. První část se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnili další vývoj. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit poměry v zemi, upevnila se moc i cenzura. Druhá část se přímo zaměřuje na popis kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vyšla v platnost. Na vybraných divadlech přímo představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 nejen na dramatické a inscenační směřování. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, normalizace
|
|
| |
|
|
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
|
|
| |
|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
host ::
RSS.